F. Rudolf Wörfel

Tento náš bratr se narodil 19. října 1900 v Krásném Potoku u Jablonného v litoměřické diecézi. Jeho otec byl hostinským. Po základním vzdělání na obecné a měšťanské škole doma vystudoval dvouletou obchodní školu v Jablonném. Významným poutním místem severních Čech byl a je Bohosudov s milostnou sochou Panny Marie Sedmibolestné. Tam poznal Fr. Wörfel jezuity a rozhodl se pro řeholní život. Dne 14. srpna 1925 začal svůj řeholní noviciát. Ačkoliv patřil do československé víceprovincie, byl jako rodilý Němec poslán do Svatého Ondřeje v Rakousku. Po složení prvních slibů za dva roky nato se vrátil do své provincie a byl poslán do koleje bohosudovské. Tam pracoval ponejvíce jako zahradník nebo také prefekt sluhů, později i jako řidič až do roku 1941.

V roce 1941 musel narukovat do německé armády. Nejprve byl na ruské frontě, nakonec však v Itálii, kde upadl v roce 1945 do zajetí. Po šesti měsících zajetí byl v Itálii propuštěn. Nevrátil se však do své provincie, ale zůstal z pověření představených v Římě v koleji německých bohoslovců Germanikum. Pracoval tam ponejvíce v zahradě s velkou obzvláštní láskou k pěstování květin. V roce 1949, když se nemohl vrátit do české provincie, byl povolán do provincie rakouské, do Svatého Ondřeje k vybudování zahrady, aby mohla přinášet koleji užitek. Tuto práci rád přijal a byl v ní velice horlivý.

Když jednou vznikl oheň ve skleníku, v úmyslu uhasit oheň vstoupil do skleníku. Upadl za dveřmi otráven kouřem a utrpěl těžké popáleniny v obličeji na rukou i nohou. Dlouhou dobu byl v nemocnici a zápasil o život. Popáleniny způsobily i velké zeslabení srdeční činnosti. Celkem potom na univerzitní klinice v Grazu přestál osm plastických operací. Udivoval i lékaře svou trpělivostí a spokojeností. Nějaké větší práce dál byl už neschopen. Představení jej poslali do jezuitské univerzitní koleje v Innsbrucku, tam pomáhal na vrátnici nebo v ekonomátě. Velice se snažil naučit se psát na stroji. Dne 12. února 1958 šel na procházku. Zastavil se však nejprve v kostele. Šel k oltáři Božského Srdce a před tímto oltářem se najednou skácel k zemi a zemřel. Pohřeb bratra Rudolfa byl 15. února 1958 v kryptě kostela v Innsbrucku.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 339−340.