F. Josef Lerch

Fr. Lerch byl Pražák ze Žižkova. S Tovaryšstvem se seznámil v Praze u sv. Ignáce. Jako mladý narukoval na vojnu a sloužil u sanity. Na vojně prodělal vojenský sanitární kurz. Jako 23letý člen Mariánské družiny zatoužil zasvětit svůj život Pánu Bohu. Dne 9. ledna 1896 vstoupil do noviciátu v Trnavě, ale dokončil jej ve Svatém Ondřeji a v Linci. Po prvních slibech v letech 1898−1914 byl kuchařem postupně na těchto místech: Linec, Vídeň IX, Travnik, Klagenfurt, Svatý Ondřej, Svatý Hostýn, Hradec Králové a Praha. V letech 1914−1918 byl ve světové válce, ale nesloužil na frontách, ale v lazaretě v Praze.

V letech 1918−1923 byl většinou zaměstnán pracemi po domě, a to v Praze, na Velehradě, na Svatém Hostýně a opět na Velehradě.

Roku 1923 byl jako kuchař určen pro Opavu. Zůstal tam až do roku 1932. Od roku 1932 až do roku 1950, už jako starý, žil na Svatém Hostýně. Byl tam infirmářem, ale přitom vždy ještě dělal, co bylo třeba. Pomáhal v kostele, kde s Fr. Oškerou tvořil nerozlučnou dvojici v druhé sakristii. Tam se zapisovaly přímluvy, intence a vyřizovaly různé záležitosti poutníků. Pomáhal Fr. Oškerovi spočítat sbírky, a když se expedovaly "Hlasy svatohostýnské", pomáhal účinně i v administraci. Po zajištění byl v lágrech v Bohosudově, v Oseku a v Králíkách. Odtud však brzy, 20. března 1952, byl jako už práce neschopný poslán na Moravec. Pět roků se tam ještě modlil za Tovaryšstvo, než zemřel. Pochován je na Moravci.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 337−338.