Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 25. 7. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. Josef Jaroš

Datum narození:10.9.1877
Datum vstupu do řádu:  1.10.1901
Datum úmrtí:26.2.1921

Narodil se v Praze dne 10. září 1877 ve zbožné rodině. Po obecné škole studoval v Praze na gymnáziu a toto studium zakončil úspěšně maturitou. Přesná data neznám. Po maturitě vstoupil do arcidiecézního kněžského semináře a po ukončení čtyřletého studia byl vysvěcen v Praze na kněze. Nějaký čas pracoval v duchovní správě v Chebu jako kaplan. V tom čase si vykonal individuální osmidenní exercicie sv. Ignáce a rozhodl se pro řeholní život v Tovaryšstvu Ježíšově. S dovolením svého arcibiskupa začal noviciát dne 10. září 1901 na Velehradě. Po dvou letech noviciátních se zasvětil Pánu prvními řeholními sliby. Doplnil potom studia křesťanské filosofie v Bratislavě a byl představenými po jejich skončení poslán jako prefekt do koleje s gymnáziem v Travniku v Bosně. Nevíme přesně jak dlouho tam pobyl než je zaznamenán jako operář - duchovní pracovník - při řádovém kostele jezuitů v Trnavě na Slovensku. Další záznamy o něm mluví, že v Innsbrucku doplnil teologická studia podle zvyklostí v Tovaryšstvu. Třetí probací ve sv. Ondřeji ukončil svou přípravu. Byl rok na Velehradě v duchovní správě a podle dispozic představených byl poslán do Prahy. Měl tam konat univerzitní studia, aby jako kvalifikovaný profesor mohl pracovat v našich gymnáziích. Ke studiu na univerzitě však jeho zdraví nestačilo, a tak se vrátil do řádové duchovní správy. Jedno zcela přesné datum nám jej uvádí dne 2. února 1912, jak skládá své poslední řeholní sliby. V r. 1916, kdy se otevírala na Velehradě apoštolská škola ? gymnázium, je P. Jaroš poslán z Prahy na Velehrad jako generální prefekt - vychovatel v konviktě při apoštolské škole. Nepřetržitě zde působil do roku 1919. V tomto roce se už silně projevovala žaludeční choroba. Byl proto poslán na zotavenou na Svatý Hostýn. Odtud se ještě znovu v r. 1920 vrátil na Velehrad do apoštolské školy. Do Prahy odejel kvůli nutné operaci, která však zjistila jen jeho beznadějný zdravotní stav. V Praze zemřel dne 26.2.1921 ve věku pouhých 44 roků života. Byl pochován v areálu jezuitských hrobů na Vyšehradě.

P. Jaroš velice přilnul k Velehradu a k jeho slavné minulosti. Pilně sbíral staré památky a studoval dějiny starého Velehradu. Se sobě vlastním zápalem k tomu vedl i své žáky. Sám byl výborným malířem, proto měl dobrý vztah k umění. Využil však své kreslířské dovednosti a pilně také kreslil všechno, co mělo nějaký vztah k cyrilometodějské tradici. Z těchto kreseb a jiných sesbíraných památek si P. Jaroš shromáždil své malé muzeum. Z historie se zajímal i o podání, které zvěstovalo, že svatí Cyril a Metoděj přinesli na Moravu jimi uctívaný obraz Panny Marie. V pozdější tradici byl tento obraz nazýván ?Madona velehradská?. Za husitských bouří z Velehradu zmizel. P. Jaroše tato ztráta velmi mrzela a kvůli ní se začal zabývat myšlenkou na nějaký nový krásný obraz Panny Marie, který by důstojně mohl nést název "Velehradská Madona". Tato myšlenka v srdci P. Jaroše mohutněla a spojovala se s myšlenkou na jednotu slovanských křesťanů. Pro tento svůj zápal a vizi našel v prof. Emanuelovi Dítěti, akademickém malíři, porozumění. Tento malíř vytvořil velmi krásnou kopii Římské Madony z kostela Panny Marie Sněžné. P. Jaroš spolu s autorem obrazu vymysleli i nádherný rám z bronzu a pozlacený, který modeloval prof. Zálesák. Rám je poset drahokamy. Drobnomalby provedli akademičtí malíři Urban a Krysan. Ve středu horního rámu je ostatek z trnové koruny Pána, dole ostatky sv. Josafata. Tento velehradský skvost byl slavnostně přinesen na Velehrad 6. září 19l9 a byl umístněn nejprve na oltáříku v bazilice. Ve staré sakristii byla socha sv. Josefa. Po nějakém čase došlo k výměně. Na oltářík v bazilice byla dána socha sv. Josefa a obraz Matky Unie, i kvůli větší ochraně, byl umístněn v druhé sakristii. V roce 1937 byla tato druhá sakristie přeměněna na kapli Matky Unie. Byl zbudován mramorový oltář se zlaceným svatostánkem na němž byl umístněn obraz "Matky Unie". Tak došlo k naplnění "snu" P. Jaroše a na Velehradě je nová "Velehradská Madona".

P. Jaroš byl Pánem obdařen duší vpravdě upřímnou a zbožnou s velkým misijním zápalem. Měl v sobě podle svědectví svých současníků cosi, čím bezděky přitahoval a okouzloval. Z jeho jednání vanul nadpřirozený duch a jeho pohnutky byly ryzí. Ve výchově se snažil někdy s trochou upřílišněnosti všemu dávat nadpřirozený směr. Jeho větší úspěch v práci a činnosti byl brzděn těžkou žaludeční chorobou.

Třebaže v relativně krátkém životě, přece zanechal po sobě P. Jaroš ovoce své spisovatelské činnosti. Stěžejním jeho dílem je vzácná kniha: "Život podle Božského Srdce Páně". Vydání se nedočkal. To pořídil rok po jeho smrti P. František Kubíček S.J. Toto vydání vyšlo nákladem Dědictví svatojanského roku 1922 a mělo 586 stran. - Druhé vydání opět v péči P. Kubíčka S.J. vyšlo nákladem družstva "Vlast" roku 1925 a má 550 stran. - Třetí vydání opět nákladem Dědictví svatojanského, Praha 1933 má jako první 586 stran. Ve všech vydáních jsou vyobrazení Josefa Führicha. Mnohé články jsou vlastně poutavé a duchaplné výklady těchto vyobrazení. V rukopise zůstala další větší práce P. Jaroše. Je to historická studie "Ostatky sv. Klimenta" z r.1917. Tento rukopis je uchován ve Státním archivu v Brně.

Jinak P. Jaroš napsal i více delších či kratších pojednání do různých časopisů. Šlo převážně o časopisy náboženské, např.: Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje; Hlasy svatohostýnské; Zprávy velehradské; Časopis Katolického duchovenstva (ČKD); Ve službách Královny; Zprávy z Bubenče; Příloha Našince apod. Za zvláštní zmínku stojí tyto časopisecké příspěvky z pera P. Josefa Jaroše S.J.:
O dělnické otázce - výklad encykliky Rerum novarum Lva XIII. - Duchovní rádce Obraz Madony v klášteře Alžbětinek - Památky archeologické 1913
Příspěvek k dějinám písně svatováclavské - ČKD 1914 - Samostatný otisk 1914 nákladem vlastním.
Vzpomínky na P. Josefa Svobodu TJ - Ve službách Královny, Praha 1914
Zničený chrám sv. Demetria v Sofii a Velehrad ? Apoštolát sv.Cyrila a Metoděje, 1919
Velehrad a Děvín - Zprávy velehradské 1921
Svatý Josef - zachovatel míru, brožurka nákladem Farního úřadu Velehrad 1919
List z posvátného Velehradu - Památce Moravana sv. Klementa Hofbauera - O nové korunce Panny Marie svatohostýnské - Zpráva o poutnících svatohostýnských ze starších dob - - Zajímavá zpráva o hrobě Jaroslava ze Šternberka - Všechno v Hlasech svatohostýnských, v ročníku XVI, v různých číslech.


Náš tip

Teologie stvoření

Reflexe o ekologii

Robert Murray

Anglický jezuita Robert Murray (1925), proslulý biblista, profesor patrologie a znalec syrských otců na Heythrop College v Londýně, také osobní přítel J. R. R. Tolkiena, promýšlí dílo stvoření v souvislosti s dobře „uspořádaným domem“ lidských vztahů: s ekologií živého srdce. Životní prostředí, jak je teolog pojímá, poukazuje na zakotvenost ve vztazích Stvořitele...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Odloučení od víry
Za naše bratry, kteří se víře odcizili, aby i skrze naši modlitbu a evangelní svědectví mohli znovu objevit blízkost milosrdného Pána a krásu křesťanského života.
Národní úmysl: O sílu k hlásání evangelia, protože mnoho našich bratří žije bez síly, světla a útěchy plynoucích z přátelství s Ježíšem Kristem, bez společenství víry, které je přijímá, bez horizontů a smyslu života (EG, č. 49).
více »

Nejbližší akce

Živé kameny na Svatojakubské cestě


Koncert k výročí úmrtí sv. Petra Kanisia


Živé kameny v Santiagu de Compostela


Gotické katedrály ve Francii


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro všechny


Duchovní cvičení pro pedagogy a katechety


Ignaciánské exercicie


Ignaciánské exercicie


více »

Kalendárium

Smrt sv. Ignáce


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil