Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 25. 7. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. František Zimmerhackel

Datum narození:13.2.1845
Datum vstupu do řádu:  22.9.1864
Datum úmrtí:23.1.1924

Narodil se v severních Čechách v obci pod Bezdězem zvané Korce (německy Kortschen). Byla to malá obec - 30 čísel a 180 obyvatel. Všichni obyvatelé byli německé národnosti. Otec P. Zimmerkackela byl nejbohatším sedlákem v obci. Rodina byla nejen bohatá, ale i upřímně zbožná. Před jejich usedlostí byla kaplička sv. Jana Nepomuckého se zvonicí. V adventě a postě svolával zvon na sv. růženec, který se příchozí modlili s rodinou Zimmerhackelovou v jejich domě. Farností patřila obec do Bořimi. Tam byl také malý František pokřtěn. Když dorostl do školního věku navštěvoval nejprve doma obecnou školu. Byla to jednotřídka a děti vychovával zbožný pan učitel. Do hlavní školy dali rodiče Františka do Bělé pod Bezdězem, vzdálené 4 hodiny cesty od Korců. V roce 1857 začal František chodit do gymnázia v České Lípě. Gymnázium bylo vedené augustiniány. Student Zimmerhackel bydlel na bytě po čas studií u Fuchsů, jejichž syn se stal diecézním knězem a byl později dómským děkanem v Litoměřicích. Po septimě putoval František do Bohosudova a tam u jezuitů požádal o vstup. Byl přijat, ještě v noci šel pěšky domů a radostně zvěstoval, že byl přijat k jezuitům. Rodina byla velice překvapena. Spíše počítala s tím, že se František stane knězem, ale diecézním. 22. září 1864 začal P. Zimmerhackel svůj řeholní život dvouletým noviciátem ve Svatém Ondřeji v Korutanech.

Po noviciátě složil své první sliby a začal studium poslední třídy gymnázia a přípravu k maturitě. Studium však musel přerušit pro silnou slabozrakost. Nechtěl opustit řád a byl rozhodnut být jezuitou, třebas jen bratrem. Pět roků pracoval jako kredenciář. Stále velice toužil po svatém kněžství. Nový provinciál P. Bülov při vizitaci se rozhodl jej poslat k odbornému očnímu lékaři. Ten po léčení dal scholastikovi Zimmerhackelovi potřebné brýle. A tak v letech 1874-1876 byl v Bratislavě již ve filosofii. Pak byl poslán do Kalksburgu, kde dokončil studium gymnázia a získal maturitu. Potom tamtéž zůstal na magisterce jako prefekt chovanců gymnázia. Teologii studoval 1878-1882 v v Innsbrucku. Po třetím roce byl vysvěcen v roce 1881 na kněze.

Po skončení teologie se nečekaně dostal P. Zimmerhackel do Kroměříže. Jak se to stalo? Obě jezuitská gymnázia rakouské provincie Bohosudov a Kalksburg neměla dost profesorů se státními zkouškami. Hrozilo jejich zrušení. Rakouský provinciál P. Mayer se obrátil na olomouckého arcibiskupa Fürstenberga s prosbou o zapůjčení aprobovaného profesora pro gymnázium do Kalksburgu. Žádosti bylo vyhověno s tím, že arcibiskup olomoucký žádal nějakého jezuitu jako vychovatele do Kroměříže. Nejprve tam působili jezuité PP - Slamník, Ryšánek, Zőller a nakonec P. Zimmerhackel. P. Zimmerhackel, ačkoliv Němec, uměl výborně česky a byl oblíbeným vychovatelem a hlavně hledaným zpovědníkem kroměřížských studentů. V roce 1886 se vrátil půjčený kroměřížský profesor z Kalksburgu do Kroměříže a P. provinciál poslal P. Zimmerhackela z Kroměříže do Trnavy na třetí probaci.

V té době vzniklé ?Družstvo hostýnské" hledalo nějaký řád, který by převzal duchovní správu na Svatém Hostýně. Přátelé P. Zimmerhackela , které získal v Kroměříži, se na něj obrátili dopisem, zvláště pan inspektor Karel Justinián, o přímluvu, aby tuto duchovní správu převzali jezuité. P. Zimmerhackel tento dopis postoupil rakouskému P. provinciálovi, ale také jej opsal a poslal do Říma na Generalát. Z Trnavy se dostal P. Zimmerhackel do Prahy. Ale jen nakrátko. 5. května 1887 přejímalo Tovaryšstvo duchovní správu na Svatém Hostýně a s P. Cibulkou měl o Svatý Hostýn pečovat i P. Zimmerhackel. Tohoto památného dne vstoupili první dva jezuité do nového domu. Museli si vypůjčit lůžka, stoly, židle. Jedli v hostinci. Na zimu se museli vystěhovat do - Trnavy, nebo do Maria Taferl v Rakousku. Po roce 1890 přezimovali už pravidlně na Velehradě. V zimním období se z těchto míst rozjížděli na lidové misie. Tento stav trval až do roku 1895, kdy Matice svatohostýnská koupila celý hostýnský vrch a začala budovat pro jezuity obydlí i na zimu.

V roce 1898 se P. Zimmerhackel stal superiorem na Svatém Hostýně. Proti tomuto jmenovaní se zvedla vlna protestů kvůli německé národnosti P. Zimmerhackela. Výpadů bylo mnoho, a to i ve svobodomyslném tehdejším tisku. Brzy se však poznalo, že všechno je jinak a že český ráz poutního místa nijak neutrpěl. Ba naopak s pomocníky P. Vídenským a P. Malým se stala za vedení P. superiora Zimmerhackla poutní duchovní správa velmi čilou. Zvláště se všechno uklidnilo, když P. Zimmerhackel v roce 1905 uvedl v život ?Hlasy svatohostýnské?. V roce 1907 byl P. Zimmehackel přeložen do Hradce Králové a tam ustanoven superiorem. Tam se však projevila silněji choroba ? cukrovka, a tak byl P. Zimmerhackel poslán do Prahy k sv. Ignáci. Po korunovaci na Svatém Hostýně byl P. Zimmerhackel poslán opět na Sv. Hostýn jako operář, znalý potřeb tohoto poutního místa i potřeb poutníků. V polovině října 1922 byl raněn mrtvicí. Tento záchvat ho však nezdolal a zvolna se zotavoval. V roce 1923 mši svatou sice sloužil na pokoji, ale už někdy přicházel do kostela zpovídat. V listopadu roku 1923 - přesně 24. si přál opět přijmout svaté svátosti umírajících. Ale opět se jeho stav zlepšil natolik, že sedával u stolu a četl. Když jej někdo navštívil vždy prosil, aby se s ním příchozí modlil. Až 23. ledna 1924 náhle skonal. 26. ledna bylo mrtvé tělo uloženo po zádušní mši svaté na hostýnském hřbitůvku.

P. Zimmerhackel byl dobrým populárním kazatelem. A to nejen na Svatém Hostýně.Vykonal také asi 60 lidových misií jak na Moravě, tak v Čechách, ale i na Slovensku. Neodepřel věřícím posloužit a rychle spěchal nejen aby jim poskytl možnost sv. zpovědi, ale aby jim jen třeba požehnal jejich památky. Rád pomáhal i při fyzických pracích bratřím, zvláště za války, kdy o nějaké pomocníky byla nouze. Jak jsme už uvedli, založil ?Hlasy svatohostýnske? a dva roky je redigoval. V nich uveřejnil deset článků pod názvem ?Moderní abecedník? a jiných 55 článků nazvaných ?Paběrky ze zápisů úředních knih?. Již před tím v roce 1889 vydal u rajhradských benediktinů spisek: ?Svatý Hostýn v obrazích?.


Náš tip

Teologie stvoření

Reflexe o ekologii

Robert Murray

Anglický jezuita Robert Murray (1925), proslulý biblista, profesor patrologie a znalec syrských otců na Heythrop College v Londýně, také osobní přítel J. R. R. Tolkiena, promýšlí dílo stvoření v souvislosti s dobře „uspořádaným domem“ lidských vztahů: s ekologií živého srdce. Životní prostředí, jak je teolog pojímá, poukazuje na zakotvenost ve vztazích Stvořitele...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Odloučení od víry
Za naše bratry, kteří se víře odcizili, aby i skrze naši modlitbu a evangelní svědectví mohli znovu objevit blízkost milosrdného Pána a krásu křesťanského života.
Národní úmysl: O sílu k hlásání evangelia, protože mnoho našich bratří žije bez síly, světla a útěchy plynoucích z přátelství s Ježíšem Kristem, bez společenství víry, které je přijímá, bez horizontů a smyslu života (EG, č. 49).
více »

Nejbližší akce

Živé kameny na Svatojakubské cestě


Koncert k výročí úmrtí sv. Petra Kanisia


Živé kameny v Santiagu de Compostela


Gotické katedrály ve Francii


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro všechny


Duchovní cvičení pro pedagogy a katechety


Ignaciánské exercicie


Ignaciánské exercicie


více »

Kalendárium

Smrt sv. Ignáce


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil