F. Metoděj Grebeníček

Řeholní bratr Grebeníček pocházel z Traplic u Uherského Hradiště. Po získání základního vzdělání na obecné škole se vyučil zahradníkem. Od mládí nevynikal příliš zdravím. Často z Traplic chodíval na pouť na Velehrad. Tam poznal jezuity a zatoužil po řeholním životě. Otcové na Velehradě, ačkoliv znali jeho slabší zdraví, se za žadatele do Tovaryšstva Ježíšova velice zasazovali.

Po kandidatuře na Velehradě začal zbožný mladík Grebeníček na Velehradě noviciát 30. července 1919. První řeholní sliby skládal už ve viceprovincii československé na Velehradě na svátek sv. Ignáce 31. července 1921. V noviciátě i po něm zastával některé lehčí práce na Velehradě. Z Velehradu byl v posledních letech života přeložen do Bohosudova, kde konal službu zahradníka bohosudovské koleje. Zde se tuberkulóza projevila silným chrlením krve.

Fr. Grebeníček se octl v plicním sanatoriu v Ústí nad Labem. Tam se slibně zotavil. Představení jej poslali na Svatý Hostýn na rekonvalescenci. Zlepšení zdravotního stavu bylo krátkodobé, zvláště když se přidružila i nemoc ledvin. Na radu lékařů byl poslán do nemocnice v Uherském Hradišti. Navzdory veškeré lékařské péči i péči sester sv. Kříže, ošetřovatelek v této nemocnici, 12. října 1930 odevzdal Fr. Grebeníček svou dětinně odevzdanou, prostou a neobyčejně zbožnou a čistou duši svému Stvořiteli.

Za pobytu jak v léčebně, tak v nemocnici se živě zajímal o všechno, co se v řádě dělo a všechno také zahrnoval do svých modliteb. Stejně tento pobyt v nemocnici byl všem ke vzdělání, když spolupacienti, ale i lékaři sledovali jeho trpělivou oddanost Pánu, s jakou svá utrpení snášel. Pohřben byl svou slabou tělesnou schránkou ke dni slavného vzkříšení na Velehradě. Pro jeho silnou duši všichni v naději očekávali brzské spojení v Pánu v štastné věčnosti.

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 156−157.