Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 29. 11. 2023  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy




P. Václav Feřt

Datum narození:23.12.1903
Datum vstupu do řádu:  7.9.1925
Datum úmrtí:4.4.1986

Otec Václav Feřt se narodil 23. prosince 1903 v malé osadě Zámostí, přifařené do Rožďalovic v okrese Jičín v litoměřické diecézi. Bystrého chlapce si všiml rožďalovický kaplan a domluvil se s rodiči, že by mohl jít studovat do konviktu do Mladé Boleslavi.

Byl přijat, ale válečné události způsobily, že nemohl nastoupit. Další rožďalovický pan kaplan jej doma učil latinu a v roce 1916 jej vzal a zavezl do Prahy-Bubenče k přijímacím zkouškám na arcibiskupském gymnáziu. O znalostech malého Václava svědčí výrok tehdejšího ředitele gymnázia P. Ježe: "Toho chlapečka si tu necháme." Výsledek přijímací zkoušky umožnil nastoupení do sekundy (tehdy už v primě byla na klasickém gymnáziu latina).

S vyznamenáním maturoval a v roce 1923 vstoupil do kněžského semináře. Byl hned určen ke studiu v Římě, v Bohemiku, které bylo předchůdcem pozdějšího Nepomucena. Po dvou letech římského studia se rozhodl pro život v Tovaryšstvu Ježíšově. Nastoupil v roce 1925 před svátkem Narození Panny Marie do noviciátu na Velehradě. Když po dvou letech složil sliby, byl jeden rok prefektem studentů nižších tříd v Praze-Bubenči.

V roce 1928 odjel do Pullachu v Bavorsku na filosofii. Konal jen "biennium" (dva roky), protože už dva roky studoval filosofii v Římě jako bohoslovec. Po filosofických studiích pokračoval hned v letech 1930−1934 v Lovani v Belgii studiemi teologie a 24. srpna 1933 tam byl vysvěcen na kněze. Po skončení studií se stal na rok profesorem náboženství na gymnáziu v Praze-Bubenči. Následující rok 1935−1936 konal svou třetí probaci pod vedením pozdějšího generála řádu P. Jansense v Drongenu či Tronnchiennesu v Belgii.

Po probaci pokračoval ještě ve výuce náboženství v Bubenči. V roce 1938 byl povolán ke sv. Ignáci, aby řídil Mariánské družiny jako sekretář a byl redaktorem časopisu Mariánských družin "Ve službách Královny." Při této práci byl v roce 1940−1941 také superiorem. V letech 1941−1945 byl sociem otce provinciála Spáčila, který potřeboval vydatnou a zodpovědnou pomoc, protože často churavěl.

V práci s Mariánskými družinami vyzrála osobitá hluboká mariánská zbožnost P. Feřta. Vyvrcholila v roce 1944, kdy měl májová kázání u sv. Ignáce a věnoval je fatimskému zjevení a zasvěcení českého národa Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Takový nával věřících zažil kostel sv. Ignáce zřídkakdy. Ačkoliv byly otevřeny i oratoře, kostel nestačil.

V říjnu 1945 odejel P. Feřt vystřídat P. Storka do Nepomucena jako spirituál. Před vánocemi 1947 přijal další úkol: založit a vést české vysílání Vatikánského rozhlasu. O něco později se rozloučil s Nepomucenem a věnoval se jen vysílání. V roce 1954 se stal spirituálem v koleji Damascenum, kde studovali bohoslovci a kněží východních církví.

V roce 1960 odjel do Kanady, aby tam založil českou misii v Montrealu. Působil jako její představený. V roce 1965 se vrátil do Říma opět do rozhlasu. V roce 1970 odešel z místa redaktora a vedoucího české sekce rozhlasu. Do konce roku 1980 byl knihovníkem. Mezitím, 20. února 1969, jmenoval otec generál Arrupe P. Feřta viceprovinciálem české provincie pro členy žijící v zahraničí. Tento úřad vykonával s neutuchající horlivostí a láskou až do 8. června 1975. Do konce svého plodného života byl P. Feřt aspoň zpovědníkem domu a archivářem české provincie.

Dne 12. března 1985 jej postihla mozková příhoda s následným ochrnutím levé části těla. Z okna svého nemocničního pokoje se díval na kostel Panny Marie Karmelské − Transpontina. Tento pohled jej zaváděl v myšlenkách do Rožďalovic, do kostela zasvěceného také Panně Marii Karmelské. Jak svědčí jeho spolubratři z Říma, otec říkával: "Panna Maria mě poprvé přivedla ke Kristu Pánu, ona mě k němu dovede." Také říkával, že vždy prosil, aby se na smrt mohl dobře připravit. Byly mu dopřány skoro roční exercicie na lůžku.

Pohřeb byl z kaple generalátu. Obřady měl otec biskup Dominik Hrušovský (měl P. Feřta za spirituála), po jeho boku stáli biskup Hnilica a P. Špidlík. V lavici klečel kardinál Josef Tomko, také někdejší alumnus P. Feřta, a P. generál Peter Hans Kolvenbach. Koncelebrovalo na šedesát kněží. Na hřbitově Campo Verano jej pohřbil P. Tomáš Špidlík.


Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 526−530.


Náš tip

Modlitba, která mi změnila život

Jim Manney

Pro mnoho lidí je modlitba dost obtížná záležitost. Co by se ale stalo, kdybyste objevili jednoduchou modlitbu, která to změní a přivede vás ke zdroji Boží přítomnosti ve vašem životě? Znalec spirituality Jim Manney představuje…
více »





Úmysly Apoštolátu modlitby

Úmysl papeže
Za papeže
Modleme se za Svatého otce, aby při plnění svého poslání i nadále s pomocí Ducha Svatého doprovázel svěřené stádo ve víře.

Národní úmysl
Za ty, kdo nežijí svou víru
Modleme se za ty, kdo nežijí podle svého křtu, aby je síla přijaté svátosti přivedla k činnému životu s Bohem.

více »

Nejbližší akce

Reportáž České televize o předání humanitární sbírky na Ukrajině


Adventní koncert


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní obnova pro seniory


Adventní duchovní obnova pro všechny


Duchovní obnova pro členy Matice svatohostýnské


Adventní duchovní obnova pro všechny


více »

Kalendárium

Památka Edmunda Kampiána, Roberta Southwella a druhů

Svátek sv. Františka Xaverského


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil