Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 30. 5. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. Václav Feřt

Datum narození:23.12.1903
Datum vstupu do řádu:  7.9.1925
Datum úmrtí:4.4.1986

Otec Feřt se narodil v malé osadě Zámostí, přifařené do Rožďalovic v okrese Jičín v litoměřické diecézi. Bystrého chlapce si všiml rožďalovický kaplan a domluvil se s rodiči, že by mohl jít studovat do konviktu do Mladé Boleslavi.

Byl tam přijat, ale válečné události způsobily, že tam nemohl nastoupit. Další rožďalovický pan kaplan jej doma učil latinu a v roce 1916 jej vzal a zavezl do Prahy - Bubenče k přijímacím zkouškám na arcibiskupském gymnáziu. O znalostech malého Václava svědčí výrok tehdejšího ředitele gymnázia P. Ježe: "Toho chlapečka si tu necháme." Výsledek přijímací zkoušky umožnil nastoupení do sekundy (tehdy už v primě byla na klasickém gymnáziu latina).

S vyznamenáním maturoval a v roce 1923 vstoupil do kněžského semináře. Byl hned určen ke studiu v Římě, v Bohemiku, které bylo předchůdcem pozdějšího Nepomucena. Po dvou letech římského studia se rozhodl pro život v Tovaryšstvu Ježíšově. Nastoupil v r. 1925 před svátkem Narození Panny Marie do noviciátu na Velehradě. Když po dvou letech složil sliby, byl jeden rok prefektem studentů nižších tříd v Praze - Bubenči.

V roce 1928 odjel do Pullachu v Bavorsku na filosofii. Konal jen "biennium" (2 roky), protože už dva roky studoval filosofii v Římě jako bohoslovec. Po filosofických studiích pokračoval hned v letech 1930 - 1934 v Lovani v Belgii studiemi teologie a 24. 8. 1933 byl tam vysvěcen na kněze. Po skončení studií se stal na rok profesorem náboženství na gymnáziu v Praze - Bubenči. Následující rok 1935 - 1936 konal svou třetí probaci pod vedením pozdějšího Generála řádu P. Jansense v Drongen či Tronnchiennes v Belgii.

Po probaci pokračoval ještě ve výuce náboženství v Bubenči. V roce 1938 byl povolán ke sv. Ignáci, aby řídil Mariánské družiny jako sekretář a byl redaktorem časopisu Mariánských družin "Ve službách Královny." Při této práci byl v roce 1940 - 1941 také superiorem. V letech 1941 - 1945 byl jmenován sociem P. provinciála Spáčila, který potřeboval vydatnou a zodpovědnou pomoc, protože často churavěl.

V práci s Mariánskými družinami vyzrála osobitá hluboká mariánská zbožnost P. Feřta. Vyvrcholila v roce 1944, kdy měl májová kázání u sv. Ignáce a věnoval je fatimskému zjevení a zasvěcení českého národa Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Takový nával věřících zažil kostel sv. Ignáce zřídkakdy. Ačkoliv byly otevřeny i oratoře, kostel nestačil.

V říjnu 1945 odejel P. Feřt vystřídat O. Storka do Nepomucena jako spirituál. Před vánocemi 1947 přijal další úkol: založit a vést české vysílání vatikánského rozhlasu. O něco později se rozloučil s Nepomucenem a věnoval se jen vysílání. V roce 1954 se stal spirituálem v koleji Damascenum, kde studovali bohoslovci a kněží východních církví.

V roce 1960 odejel do Kanady, aby tam založil českou misii v Montrealu. Byl tam jejím představeným. V roce 1965 se vrátil do Říma opět do rozhlasu. V r. 1970 P. Feřt odešel z místa redaktora a vedoucího české sekce rozhlasu. Do konce roku 1980 byl knihovníkem. Mezi tím, 20. února 1969 jmenoval P. Generál Arrupe O. Feřta víceprovinciálem české provincie pro členy žijící v zahraničí. Tento úřad vykonával s neutuchající horlivostí a láskou až do 8. června 1975. Do konce svého plodného života byl O. Feřt aspoň zpovědníkem domu a archivářem české provincie.

12. 3. 1985 jej postihla mozková příhoda s následným ochrnutím levé části těla. Z okna svého nemocničního pokoje se díval na kostel Panny Marie Karmelské - Transpontina. Tento pohled jej zaváděl v myšlenkách do Rožďalovic, do kostela zasvěceného také Panně Marii Karmelské. Otec říkával, jak svědčí jeho spolubratři z Říma: ?Panna Maria mě poprvé přivedla ke Kristu Pánu, ona mě k němu dovede". Také říkával, že vždy prosil, aby se na smrt mohl dobře připravit. Byly mu dopřány skoro roční exercicie na lůžku.

Pohřeb byl z kaple generalátu. Obřady měl otec biskup Dominik Hrušovský, (měl P. Feřta za spirituála), po jeho boku byl biskup Hnilica a P. Špidlík. V lavici klečel kardinál Josef Tomko, také někdejší alumnus P. Feřta a P. Generál Peter Hans Kolvenbach. Koncelebrovalo na 60 kněží. Na Campo Verano jej pohřbil P. Tomáš Špidlík.


Náš tip

Mlčení

Šúsaku Endó

Mlčení japonského spisovatele Šúsaku Endóa (1923–1996) je drsný a zároveň poetický i myšlenkově bohatý příběh o zániku křesťanské misie v Japonsku v 17. století. Téma, které o něco dříve zpracoval i český spisovatel Jaroslav Durych v rozsáhlé epopeji Služebníci neužiteční, Endó pojal z neobvyklé perspektivy japonského katolického křesťana...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Křesťané v Africe
Za křesťany v Africe, aby vydávali prorocké svědectví smíření, spravedlnosti a pokoje, a tím napodobovali Ježíšovo milosrdenství.
Národní úmysl: Za křesťany, aby jejich život byl skrze konání dobra odpovědí na Boží lásku a neztratil tak svěžest a vůni evangelia (EG, č. 39).
více »

Nejbližší akce

Středoevropský Magis


Živé kameny na Svatojakubské cestě


Živé kameny v Santiagu de Compostela


Gotické katedrály ve Francii


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní obnova: Vnitřní uzdravení


Moje vyhlídky v duchovním životě, pohled do budoucnosti


Vnitřní modlitba


Ignaciánské duchovní cvičení


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil