F. František Machů

F. František Machů se narodil se 26. června 1917 ve Vysokém Poli v okrese Zlín, pokřtěn byl v Újezdě u Valašských Klobouk. Ve Vysokém Poli chodil do základní školy. Ve válečném roce 1942 vstoupil na Velehradě do jezuitského noviciátu, 8. září 1944 tam složil své první sliby a potom pracoval jako zahradník.

V dubnu 1950 byl spolu s ostatními jezuity internován v Bohosudově a v Oseku u Duchcova a v roce 1951 byl poslán na tři roky do tábora pro řeholní bratry na stavbu Klíčavské přehrady. Od roku 1954 do roku 1993 pak žil a pracoval jako zahradník a topič v charitním domově v klášteře Oseku. V roce 1993 se přestěhoval do komunity na Svatý Hostýn, kde se věrně a vytrvale modlil a obětoval své zdravotní obtíže a účasti na četných mších svatých za církev a za Tovaryšstvo. Stále udržoval vřelé kontakty s početnými známými.

Poslední týdny svého pozemského života prožil v kroměřížské nemocnici Na valech, odkud si jej Pán k sobě povolal 13. června 2007 ve večerních hodinách. Poslední rozloučení se konalo ve středu 20. června při mši svaté v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně; po ní bylo jeho tělo uloženo na hostýnském hřbitově.

Bratr František Machů byl usměvavý přátelský muž pevné, přirozené víry. Měl rád lidi a mnozí mohli spoléhat na jeho přímluvnou modlitbu.

Portrét Františka Machů najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 752−755.