P. Josef Špatný

P. Josef Špatný se narodil 8. března 1885 v Bílsku u Vodňan. Maturoval roku 1904 na gymnáziu v Českých Budějovicích. Přihlásil se ke studiu bohosloví a byl poslán na teologická studia do Říma, do tehdejší koleje Bohemicum. V roce 1908 byl v Římě vysvěcen na kněze. PO získání doktorátu teologie se vrátil do rodné diecéze, kde působil jako kaplan v Železné Rudě a v Klatovech. Dne 3. května 1914 vstoupil do jezuitského noviciátu. Byl poslán do Innsbrucku na studia filozofie. Během války byl povolán jako vojenský duchovní na frontu. Po skončení války po roce stráveném opět v Innsbrucku působil v letech 1919−1924 na Velehradě a v letech 1924−1925 na Svatém Hostýně, kde také redigoval "Hlasy Svatohostýnské". Po třetí probaci v polských Dziedzicích v roce 1925−1926 působil do roku 1929 na Velehradě.

Pak byl poslán do Říma, aby byl spirituálem českých bohoslovců v nové koleji zvané Nepomucenum. Po třech letech se vrátil do provincie a byl poslán na Velehrad, kde později na tamním gymnáziu vyučoval češtinu a dějepis. Dával také exercicie kněžím a řeholnicím, řídil studentský orchestr a připravoval se studenty divadelní představení.

V roce 1936 se projevila plicní nemoc. V roce 1938 už nemohl učit a byl poslán do Hradce Králové, kde byl spirituálem v tamním semináři. Ze zdravotních důvodů pak vystřídal několik míst, mj. plicní sanatorium v Jincích u Prahy. Na své přání byl nakonec z Prahy převezen na Velehrad, kde 12. února 1941 zemřel. Pochován je na tamním hřbitově.

Portrét Josefa Špatného najdete v knize Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 229−232.