Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 16. 2. 2019  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. Bohumil Horáček

Datum narození:19.2.1913
Datum vstupu do řádu:  9.9.1929
Datum úmrtí:9.11.1984

P. Horáček se narodil v Šošůvce, farnost Sloup v Moravském Krasu. Obecnou školu a první třídu měšťanky navštěvoval v Sloupu. V letech 1924−1929 byl na řádovém gymnáziu na Velehradě. Po kvintě odešel do Albertyna v Polsku, kde byl noviciát Tovaryšstva východního obřadu. Už za svého pobytu na Velehradě pojal velkou touhu po misiích v Rusku. Proto vstoupil do provincie Velkopolské (Mazovské) a dvouletý noviciát už dělal ve východním obřadu. Na dokončení studií gymnaziálních se vrátil do české provincie do Prahy-Bubenče. Tam studoval v letech 1931−1933 a složil maturitu. Filosofická studia, předepsaná řádem, vykonal v Krakově v Polsku a také studia teologie na Bobolaneu v Lublinu. Dne 23. dubna 1939 byl vysvěcen na kněze byzantským ritem v Dubnu na Ukrajině. V letech 1939−1940 byl farářem v Dubně, v letech 1940-1941 ve Vojtkovieczích ve Volyni a v letech 1941−1942 v Kaganowiczích v kyjevské oblasti. V srpnu 1942 byl gestapem zatčen a transportován na Moravu, kde byl ještě krátce držen v Brně v Kounicových kolejích.

Po propuštění odešel na Velehrad a doplnil tam teologická studia čtvrtým ročníkem (1942−1943). V roce 1943 dostal dispozici pro Prahu, kde byl spirituálem domu a ředitelem Mariánské družiny služebných. Tam byl spolu s mnohými kněžími a scholastiky 28. června 1944 gestapem zatčen. Byl v káznici na Pankráci a v Bernau v Bavorsku až do konce druhé světové války. Po osvobození byl poslán na Velehrad, aby se trochu dal zdravotně do pořádku. Dostal zařazení jako socius magistra noviců, který jej vedl v jeho třetí probaci. Byl při tom katechetou v Modré a ředitelem Mariánské družiny mužů a duchovním rádcem Orla na Velehradě. V roce 1946 se četl pastýřský list biskupa Dr. Mořice Píchy před volbami. P. Horáček měl na Velehradě mši svatou. Velice otevřeně k pastýřskému listu, spíše místo něj, vysvětloval shromážděným věřícím, co by je čekalo, kdyby se u nás ujala moci komunistická strana. Bylo to kázání z osobní zkušenosti, jakou udělal P. Horáček na východě, na Ukrajině. Ačkoliv byl teprve rok 1946, přesto se už u nás uplatňovala v mnohém, jako daň za osvobození, ruská státní policie NKVD a ovlivňovala už i naši českou rozvědku.

P. Horáček se stal znovu nepohodlným − "šlo se po něm". Podařilo se mu zavčas odletět do Říma, kde nejprve vystudoval speciální kurz orientální teologie na Papežském orientálním ústavu. Po dosažení doktorátu se v roce 1954 stal rektorem Russica (ústav pro výchovu misionářů pro Rusko) a v letech 1961−1966 byl spirituálem na témže ústavě. V době slavení 2. vatikánského sněmu, kdy se jako jediný český biskup směl zúčastnit administrátor fary v Moravské Huzové Msgre. František Tomášek, byl jeho pomocníkem, "jakoby" teologem. (V archivu české provincie je pěkná fotografie, jak spolu tito dva kráčí na zasedání koncilu).

P. Horáček měl, zvláště když se dostal k řeholnicím do Wildbad-Einöd v Rakousku jako jejich duchovní, vždy srdečný zájem o českou provincii a pomáhal jí, také jak jen mohl (i vyhledáváním dobrodinců). Nakonec s dovolením provinciála své varšavské provincie shromažďoval pro českou provincii pro dny svobody bibliotéku. Po jeho smrti byla tato knihovna převezena do Klagenfurtu k P. Kunertovi a čeká na převezení do naší provincie jako památka na P. Horáčka. (dnes se tato knihovna již nachází ve velké knihovně v Centru Alletti v Olomouci) P. Horáček zemřel ve Wildbad-Einöd a pochován byl na hřbitově ve Friesachu (Štýrsko).


Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 504−505.


Novinka z Refugia

Od zpovědi ke svátosti smíření

Kajícnost – cesta k Božímu milosrdenství a usmíření v době papeže Františka

Pavel Ambros

Křest nám dává nový život, nebere však svobodu. Svoboda člověka je křehká i pro křesťana. Stále v něm bojuje starý člověk. Nepřítel chce v člověku zabít Boží život. Postupuje u každého svými zbraněmi. Kristus dal církvi nejen křesta, který obmývá a očišťuje člověka, ale také slzy lítosti, které ve svátosti pokání dostávají sílu křestní vody. Čtenáři se v knize dostává spolu s poučením i povzbuzení, jak se na zpověď nejlépe připravit, co všechno obsahuje, jaký má smysl lidská námaha boje se zlem a jak se vyvarovat možných omylů. Je určena zpovědníkům i kajícníkům…
více »







Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Obchod s lidmi
Za velkodušné přijetí obětí nezákonného obchodování s lidmi, nucené prostituce a násilí.
Národní úmysl: Ať je naše víra pro hledající pravdivým svědectvím živého vztahu s Bohem.
více »

Nejbližší akce

Reportáž o P. Adolfu Kajprovi


více »

Nejbližší duchovní akce

Ignaciánské exercicie


Seminář pro ženy


Duchovní cvičení (nejen) pro členy Matice svatoantonínské


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil