Kdo jsme / Vzpomínky Dnes je 18. 11. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




P. Josef Sukop

Datum narození:9.2.1913
Datum vstupu do řádu:  14.8.1930
Datum úmrtí:10.9.1983

Narodil se v Žádovicích, farnost Ježov u Kyjova. Do obecné školy chodil v rodišti. V roce 1923 začal na velehradském řádovém gymnáziu svá středoškolská studia. Přerušil je v roce 1930, kdy vstoupil do noviciátu na Velehradě. 15.8.1932 složil své řeholní sliby po noviciátě a v Praze - Bubenči pak dělal oktávu. Maturitu složil na tomto gymnáziu 23.6.1933. V letech 1933 - 1936 byl v Pullachu na Berchmanskolleg, kde studoval filosofii. 1936 - 1939 byl prefektem - rok na Velehradě a 2 roky v Praze Bubenči. V roce 1939 odejel do Itálie na teologická studia. Vykonal je v Chieri u Turína. Na kněze tam byl vysvěcen 13.5.1942. Zůstal ještě v Chieri čtvrtý rok teologie a v roce 1943 - 1944 vykonal třetí probaci ve Florencii. Protože se už nebylo možné vrátit domů, pracoval v duchovní správě v Itálii, jednak v Padově a také v Tridentě. Po válce, když přišel zpět do české provincie, byl rok v Hradci Králové jako operář. Dva roky byl v Praze u sv. Ignáce ministrem domu a vedl jako ředitel Mariánskou družinu akademiků a družinu studentů. Současně byl také sekretářem Mariánských družin při provincialátě a Apoštolátu modlitby. V Praze zůstal do roku 1948, kdy byl poslán na Biskupské gymnázium s konviktem do Brna. Stal se tam velmi oblíbeným generálním prefektem. Tuto službu vykonával až do zajištění všech do 13. dubna 1950. V lágrech pracoval na různých pracích v Bohosudově i v Oseku. Z Oseka byl transportován do Želiva, kde zůstal až do zrušení želivského lágru. Odtud přišel s mnohými ještě do Králík, kde pracoval v lese. Při kácení stromů tam utrpěl těžký úraz. Strom, odpérovaný po pádu na jiný strom, jej zasáhl v obličeji. Byl dlouho hospitalizován. Měl takřka sdrátovanou čelist. Uzdravil se, byl dál internován, nepropuštěn. Zato v roce 1959, 17. října byl zatčen a odvezen do vazby do Ostravy. Tam byl spolu s mnohými našimi 7.3.1960 souzen a vysloužil si vysoký trest 14 roků. Ve výkonu trestu byl jednak ve Rtyni na "Tmaváku" jako horník, ale převážně ve Valdicích jako brusič skla. Jako na otce Vojtka, Kučeru a Šitala i na něho se nevztahovala amnestie 1962 nebo 1965, ani nebyl propuštěn po polovině trestu, ačkoliv jeho rodina o to žádala. Byl propuštěn až na amnestii 9. května 1968. Přišel domů do Žádovic k mamince a sestře. Pracoval jako dělník v JZD Žádovice. Toto JZD se za něho také velice zasazovalo, aby mu trest byl zahlazen a mohl vykonávat kněžské povolání. To se brzy podařilo a tak, když se naši mohli vrátit ke sv. Ignáci do Prahy, Otec Sukop tam přišel spolu s P. Plačkem jako jeho pomocník. Když za postupující normalizace se horšil vztah státu k církvi, museli naši u sv. Ignáce skončit. Bylo to 1. 10. 1975. Oba P. Plaček i P. Sukop ztratili státní souhlas k duchovenské činnosti. Výborný vztah O. Sukopa za tohoto pobytu k Pražanům a jejich k otci Sukopovi způsobil, že zůstal i nadále v Praze, nějaký čas jako zaměstnanec motolské nemocnice, pak jako důchodce. Byl i nadále vyhledávaným zpovědníkem, apoštoloval mezi mladými a po pražských rodinách. Pomáhal také i ve výchově našich mladých adeptů řeholního života. Přes léto bydlel téměř celou dobu na bývalé vile spisovatele Aškenázyho ve Vlkančicích u Sázavy, kde si mnozí pod jeho vedením mohli udělat i "rekreaci duše" - duchovní cvičení. Když byla tato vila Aškenázymu zabavena (zůstal v cizině), i její správkyně ji musela opustit a samozřejmě i její podnájemník tam skončil své pobyty. Později se našla jakási možnost venkovského pobytu a duchovní práce blízko Mladé Boleslavi na chalupě pí. Ruth Křížkové. Tento dům byl ovšem pod dohledem StB, takže vznikalo pro O. Sukopa nové nebezpečí a Otec prožíval, jak mně říkal krátce před smrtí, z toho ze všeho různá napětí. Ta vyústila za jednoho pobytu na této chalupě v mozkovou mrtvici. Byl hospitalizován tedy v Mladé Boleslavi v Kosmonosích, v nemocnici, která už svým zjevem působila dost tristně. Nebylo tedy divu, že přátelé z Prahy za pomoci lékařů, kteří otce Sukopa znali z doby jeho manuální práce v motolské nemocnici, jej dali převézt do Prahy do nemocnice v Motole. Ale ani tento láskyplný čin, ani úsilí tamních lékařů nepomohlo. Pán si O. Sukopa k sobě povolal. Pohřeb O. Sukopa byl povolen od sv. Ignáce, kde byla mše svatá a výkrop. Pak byl převezen na přání své rodiny do Ježova, kam patří obec Žádovice farností, a tam uložen do hrobu svých rodičů.


Náš tip

Spirituální teologie

Michal Altrichter

Text Spirituální teologie zahrnuje důležitá témata duchovního života a jejich uchopení v každodenním životě. Četné otázky, které vyslovuje současný člověk a které byly důležité i pro předchozí generace, se systematicky vyhodnocují. I když text vyrostl z mnohaleté zkušenosti ve výuce oboru na teologické fakultě, nemá pouze studijní účel. Publikace...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl: Za křesťany v Asii, aby tím, že o evangeliu svědčí slovy a skutky, přispěli k dialogu, míru a vzájemnému pochopení především těch, kteří patří k jiným náboženstvím.
Národní úmysl: Za ochranu před otroctvím lhostejné a sobecké mentality (EG, č. 208).
více »

Nejbližší akce

Velehradská literární pouť


Víkend pro zájemce o jezuitský řád


Středoevropský Magis 2018


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní cvičení pro členy Matice velehradské


Duchovní cvičení v tichu podle sv. Ignáce


Duchovní obnova pro členy Matice Svatohostýnské a hasiče


Adventní duchovní cvičení


více »

Kalendárium

Památku bl. Michala Augustina Pro


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil