P. Alois Stork

Narodil se v Rakvicích blízko Hustopečí u Brna. Obecnou školu navštěvoval čtyři roky v Podivíně, dva roky v Brně. V letech 1889−1892 studoval na brněnské reálce. Čtvrtou třídu reálky, po přestěhování rodičů do Vídně, studoval ve Vídni. Pak vystudoval obchodní akademii (odbornou školu) ve Vídni. Po jejím absolvování se stal účetním aspirantem na ministerstvu obrany ve Vídni. Když se rozhodl vstoupit k jezuitům, odešel z tohoto zaměstnání a u jezuitů v Lainzu (Vídeň) se od března do září 1897 učil latinu. Dne 9. září 1897 začal noviciát ve Svatém Ondřeji v Korutanech.

Když za dva roky složil své první řeholní sliby, zůstal ještě dva roky ve Svatém Ondřeji. Jeden rok doplnil středoškolská studia gymnaziální, jeden rok studoval rétoriku. V letech 1901−1904 vykonal řádová studia filosofie v Bratislavě. V letech 1904−1905 byl prefektem v bohosudovském německém gymnáziu. V roce 1905 začal svá čtyřletá bohovědná studia v Innsbrucku. Po třetím roce byl 26. července 1908 v Innsbrucku vysvěcen na kněze. Po skončené teologii byl v roce 1909 poslán na Velehrad. Byl sociem novicmistra a přitom si vykonal svou třetí probaci. Po tomto roce jako mladý kněz přišel do Brna do kněžského semináře. Byl v Brně velmi oblíbeným a požehnaně působícím spirituálem bohoslovců plných deset let. Pět posledních let byl současně v Brně ředitelem kněžské Mariánské družiny a dával kněžím rekolekce. V roce 1920−1921 byl generálním prefektem v Praze-Bubenči.

V roce 1921 přišel k sv. Ignáci. Byl tam dva roky spirituálem domu, operářem, ředitelem Mariánských družin a potom sedm roků superiorem až do roku 1930. Dva roky potom do roku 1932 byl superiorem na Svatém Hostýně a redigoval "Svatohostýnské listy".

V roce 1932 si žádala římská kolej Nepomucenum pro české bohoslovce spirituála. Volba padla na zkušeného P. Storka. Byl spirituálem Nepomucena požehnaných třináct roků, do konce války. V roce 1945 se vrátil domů do Prahy, aby byl superiorem domu. Ale v roce 1946 bylo třeba spirituála pro kněžský seminář v Hradci Králové. Odešel tedy do Hradce do tamní rezidence a vykonával úřad spirituála kněžského semináře až do zatčení v noci 13. dubna 1950. Z Hradce byl odvezen mezi ostatní jezuity české provincie do lágru Bohosudov. V září 1950 byl s ostatními přemístěn do lágru v Oseku. Za necelý rok byl převezen do Králík, ale 15. ledna 1953 byl z Králík jako starý byl odvezen na Moravec.

Tam žil příkladný kněžský, řeholní a bratrský život až do své smrti. Z moraveckého pobytu stojí za zmínku jeho zatčení v roce 1960, kdy měl 82 let. Komunistický režim se neštítil zatknout tohoto starce, chovat jej půl roku ve vazbě, odsoudit na dva a půl roku a věznit jej ve Valdicích a na Mírově až do května 1962, tj. dva a čtvrt roku. I to prožíval P. Stork pokojně, ano, radostně, jak vyplývá z dopisů, které psával svému rodnému bratrovi Fr. Ludvíkovi na Moravec. Z vězení se vrátil na amnestii v květnu 1962 na Moravec. Žil tam zbožný život až do své smrti 20. října 1970. Byl pohřben na Moravci za veliké účasti jeho žáků kněží i spolubratří, mezi nimiž byl nejvýznačnějším otec biskup Otčenášek, třebas tehdy pouhý vesnický farář. Ten také vedl výkrop.

Msgre. Karel Skoupý, brněnský biskup, který tehdy byl už opět ve svém úřadě, byl tu dobu zaneprázdněn. Poslal však krásný dopis, ve kterém vzpomínal na P. Storka jako svého spirituála. Vděčně vždy vzpomínal, že aspoň v posledním, čtvrtém, roce se naučil rozjímat a modlit se zásluhou dobrého P. Storka.

P. Stork je autorem velmi oblíbené knížečky "Z duchovního života". Jsou to velmi cenné praktické rady pro duchovní život. Kromě toho vydal "Soustavné vedení duší". Práce vyšla v pěti sešitech: I. "Zásady a směrnice", II. "Vedení mládeže", III. "Vedení dospělých", IV. "Vedení v třídenních duchovních cvičeních", V. "Kolektivní vedení v asketických kroužcích". Ještě za jeho pobytu v brněnském alumnátě vyšla v Občanské tiskárně brožura o 24 stránkách "O kněžském celibátě" - měla tři česká vydání a jedno slovenské. V Římě sepsal "Sbírku měsíčních rekolekcí pro exercitanty", která vyšla v Praze a má 174 stran. V Rukopise zůstal "Výklad Apokalypsy".

P. Stork přispíval do různých časopisů − převážně to byly články asketicko-pastorační; např. do časopisů Věstník katolického duchovenstva, Kalendář katolického studentstva, Sursum, Naše omladina, Ve službách Královny, Eucharistie, Lidová ročenka, Svatohostýnské listy. Kéž tento znalec duší, pokojný a mírný vychovatel bohoslovců, vyprosí provincii zasvěcené následovníky v tomto velkém umění vést duše. (Obšírný životopis napsal P. B. Pitrun a je uložen v archivu české provincie.)

Z knihy Jana Pavlíka Vzpomínky na zemřelé jezuity, narozené v Čechách, na Moravě a v moravském Slezsku od roku 1814, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2011, s. 412−418.