Články / Články Dnes je 4. 8. 2020  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Články

         A     A     A

Vnitřní zákon čistoty se týká všech křesťanů

Úterý, 16.12.2014
Úvaha otce Jana Adamíka o řeholním slibu čistoty

Jan Adamik

Letošní čtvrté číslo bulletinu Jezuité jsme věnovali řeholním slibům čistoty, chudoby a poslušnosti. Nad významem slibu čistoty se ve své úvaze zamýšlí také Jan Adamík SJ, zkušený exercitátor a magistr noviců ve společném česko-slovenském noviciátu v Ružomberku.


Ze tří slibů, které řeholníci a řeholnice skládají při svém zasvěcení se Bohu, se slib čistoty může zdát pro mnohé věřící, a především pro nekatolíky, jako velmi těžký a nepochopitelný požadavek při následování Krista. Slib chudoby a poslušnosti lze lidsky pochopit, avšak proč skládat slib, ve kterém se člověk vzdává intimních manželských vztahů, je nesrozumitelné. Pokusíme se hlouběji proniknout do jádra tohoto slibu.

Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha (Mt 5,8)

Slova „čistota“ nebo „čistý“ jsou v dnešní době velmi cennými pojmy. I když jsou používána a spojována s jinými slovy, zdůrazňují kvalitu, ryzost a neporušenost, počínaje hmotnými věcmi a konče duchovním světem. Mluvíme o čistém prostředí nebo zlatu, čistém produktu, čistém štítu, čistém trestním rejstříku, čisté duši, apod. Slovo „čistý“ vyjadřuje to, co má. Není zatíženo negativními významy. Je však dobré dbát na to, že v každé oblasti, i v kontextu duchovního života, má několik rovin chápání a hloubku významu.

Iveta Korčáková v dokumentárním filmu Ivetka a hora (režie: Vít Janeček, rok výroby: 2008, produkce: Negativ a ČT) poukazuje na různé úrovně chápání čistoty v křesťanském prostředí. Velmi jasně hovoří o tom, že ztotožňovat čistotu s tělesností, sexualitou, je velmi zjednodušený pohled. Navíc poukazuje na to, že čistota je něco mnohem hlubšího, co podstatně a pozitivně ovlivňuje kvalitu prožívání našeho života nezávisle na životním povolání, tedy zda žijeme v manželství či jako osoby zasvěcené Bohu.

Manželství a celibát

Z historického pohledu se od počátku k popisu povolání člověka používaly pouze dva termíny, manželství a celibát. Obě tyto možnosti byly chápány jako pozitivní cesty, a také jako znamení skutečnosti, do níž dorůstáme, Božího království. Celibát platil a stále platí pro všechny nesezdané, jak pro ty před manželstvím, tak i pro Bohu zasvěcené osoby. Vnitřní zákon čistoty se pak týká všech křesťanů včetně manželů. Je požadován od každého, ale způsobem vlastním pro každý stav.

Svatý Pavel o tom hovoří v sedmé kapitole prvního listu Korinťanům, zvláště ve verších 32-35: „Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen. Žena bez manžela nebo svobodná dívka se stará o věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem. Provdaná se stará o světské věci, jak by se zalíbila muži. To vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás uvedl do nesnází, ale abyste žili důstojně a věrně lnuli k Pánu bez rozptylování.“

Abychom pochopili tuto hlubší rovinu čistoty, je vhodné si ujasnit obsah a význam slov, která se k popisu stavu, ctnosti a slibu čistoty v křesťanském prostředí používají: celibát, čistota, panenství, sexuální zdrženlivost. Tyto pojmy se někdy používají jako synonyma, i když jejich obsah je odlišný.

Celibát a zdrženlivost

Zdrženlivost, či pohlavní zdrženlivost, vyjadřuje schopnost ovládat pohlavní pud a jeho sílu, energii, využít k rozvoji pravdivých vztahů a k dobru. I když pojem „zdrženlivost“ má spíše negativní nádech – zdržovat se od něčeho, v tomto případě od sexuální aktivity –, vyžaduje se od Bohu zasvěcených osob, ale v určitých etapách života od všech křesťanů, od mladých lidí před svatbou i od ženatých v některých obdobích manželství.

Celibát je pojem, který zahrnuje obsah předchozí zdrženlivosti a navíc má v sobě jasnější spojení s vírou, i když není omezen jen na náboženskou oblast. I v mimocírkevním prostředí je „celibátník“ chápán jako ten, kdo žije, třebas i dočasně, bez sexuálních vztahů. Celibát tedy vyjadřuje stav sexuální abstinence, ve kterém se člověk nachází kvůli jistým okolnostem či podmínkám. V křesťanském slova smyslu je celibát chápán jako dar, povolání a milost, jako dobrovolně zvolený stav trvalého a definitivního rozhodnutí patřit zcela Bohu, následováním Krista, a svým životem ohlašovat skutečnost a připravenost pro Boží království. Celibát tedy vyjadřuje odevzdání se Bohu v plném přijetí daru povolání, ve stavu svobodném či v kněžství, ve kterém muž při přijímání jáhenského či kněžského svěcení slibuje, že bude žít celibát jako trvalý postoj zasvěcení se v Kristu.

Panenství nebo panictví je termín podobný celibátu, který vyjadřuje v první řadě tělesnou a biologickou neporušenost. Proto nepřítomnost sexuálních vztahů nemusí vyjadřovat obětování a zasvěcení se Bohu. V křesťanském významu panenství vyjadřuje přijetí daru povolání a odevzdání se Bohu v životě bez manželských vztahů, plném disponibility pro nebeské království, pro Ježíše Krista. Pro současného člověka je tento výraz zatížený asketicko-náboženským významem, zvláště nepochopitelnou a nepředstavitelnou neschopností pozitivního přístupu k sexualitě a zdrženlivosti.

Čistota je více než zřeknutí se sexuality

Čistota je posledním pojmem, který se nám nabízí k analýze. Toto slovo je pozitivní, a snad proto všeobecně nezatížené negativním chápáním sexuality. V náboženské oblasti je současným člověkem chápáno jako něco dobrého a posvátného. Katechizmus katolické církve o čistotě ve smyslu tělesném říká: „Čistota vyjadřuje zdařilou integraci pohlavnosti v člověku a tím vnitřní jednotu člověka v jeho tělesném a duchovním bytí. Pohlavnost, v níž se projevuje příslušnost člověka k hmotnému a biologickému světu, se stává osobní a opravdu lidskou, když je zapojena do vztahu osoby k osobě, ve vzájemném, naprostém a časově neomezeném sebedarování muže a ženy. Ctnost čistoty tedy obsahuje neporušenost osoby a celistvost daru.“ (KKC 2337)

Čistota je něco víc než jen zříci se sexuality tehdy, když se stává darováním se osoby osobě v neporušenosti a jako dar. Celibát prožívaný v čistotě srdce musí být z pohledu víry ne-li něco víc, tak alespoň stejným dobrem jako manželství, jinak by neměl opodstatnění. Postoj svatých vyjadřuje, že takový vztah člověka k Bohu je něco víc, a svědectvím svého života potvrzují, že zvolili stav, který je daleko překračující přirozený láskyplný vztah muže a ženy.

V čem ta hodnota spočívá? V osobní odpovědi člověka na absolutní sebedarování se Boha člověku v Ježíši Kristu. Pro křesťana se autentická čistota stává schopností milovat a bezvýhradně se dávat druhým. Je to ctnost, která se rodí z lásky a způsobuje, že je sexuální pud poddán a zušlechťován, a tak pomáhá novému spojení s Bohem i lidmi.

Důvěrná, pokojná a radostná blízkost Bohu

U Bohu zasvěcených osob skrze slib čistoty se toto bezvýhradné darování se vztahuje na doživotní sexuální zdrženlivost, která „zvláštním způsobem osvobozuje srdce člověka (srov. 1 Kor 7,32-35), aby se více rozhořelo láskou k Bohu a ke všem lidem. Proto je zvláštním znamením nebeských darů a nejvhodnějším prostředkem, aby se řeholní osoby mohly horlivě oddat Boží službě a apoštolským pracím. Takto všem věřícím připomínají podivuhodný sňatek, který byl ustaven Bohem a plně se zjeví v příštím věku, totiž spojení církve s jediným ženichem Kristem.“ (Dekret o přizpůsobené obnově řeholního života Perfectae caritatis, odstavec 12).

V této úvaze nad slibem čistoty jsme nehovořili o tom, že tento vzácný slib sebedarování Bohu je náročný a vyžaduje nemálo askeze a sebezáporu. Smyslem bylo uvědomit si velikost a hloubku slibu čistoty, v němž celibát uschopňuje k jedinečnému důvěrnému vztahu s Bohem. Celibát je jen základem k tomuto tajemství nebeského království, neboť čistota vyjadřuje důvěrnou, pokojnou a radostnou blízkost s Bohem. Svobodné čisté srdce se tak může věnovat jediné lásce k Bohu, která se pak projeví ve službě bližním.


Redakčně zkráceno a upraveno


 odeslat článek     vytisknout článek



Související články
17.9.2019 Noviciát ve slovenském Ružomberku byl svědkem prvních slibů
8.10.2015 Objevovat opravdový domov
18.9.2015 Kvalitní výchova je obrovský dar do života
18.3.2011 Poslední sliby složí Josef Stuchlý
5.12.2010 Jezuitský astrofyzik Pavel Gábor složí poslední sliby



Náš tip

Průvodce duchovním životem

Jean-Joseph Surin

I když se Jean-Joseph Surin SJ (1600–1665) vydání svého Průvodce duchovním životem už nedočkal, vycházel později a mnohokrát. Znalci dějin spirituality považují tohoto autora za předního mistra duchovního života, a další ho počítají mezi nejdůležitější francouzské mystiky…..
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Evangelizační úmysl Svět moře
Modleme se za všechny, kteří pracují a žijí u moře: námořníky, rybáře a jejich rodiny.
Národní úmysl Za ochranu přírody, požehnanou úrodu a dostatek vody – ať se na přímluvu sv. Prokopa staráme o vše svěřené moudře a s vděčností vůči Bohu.
více »

Nejbližší akce

Výstava projektu "Telč a jezuité"


Varhanní koncert


více »

Nejbližší duchovní akce

Exercicie pro zasvěcené panny


Duchovní cvičení pro pedagogy a katechety


Duchovní obnova


Duchovní obnova pro varhaníky a chrámové zpěváky


více »

Kalendárium

Obnovení řádu v roce 1814


JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil