Aktuality

Nové číslo kutnohorského Krásného města se věnuje jezuitům

Číslo, jehož obálku zdobí bývalá jezuitská kutnohorská kolej, zahajuje článek "Bridelius a Kutná Hora - malé ohlédnutí za projektem". Autorkou je hlavní organizátorka celé akce Petra Bělohlávková z Katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Ve své stati shrnuje, jak projekt vznikl, jak se připravoval a jak probíhala jeho realizace. Nezapomněla připomenout všechny, kteří se na organizaci akce podílely.

Následuje přepis promluvy jezuitského provinciála Františka Hylmara, která zazněla 28. listopadu během večerní zádušní bohoslužby za barokního jezuitského básníka. Literární historik Radko Šťastný pak navazuje medailonem, kde představuje B. Bridela především jako literáta a zprostředkovává ukázky z jeho básnické tvorby.

Jezuita Petr Havlíček pak ve své stati seznamuje čtenáře Krásného města s postavou zakladatele jezuitů Ignáce z Loyoly. Stručný text Jany Vaněčkové se zmiňuje o panelové výstavě nazvané "Jezuité na Kutnohorsku v období baroka".

Poněkud obsáhlejší je článek "Ora et Labora" týkající se podnikatelských aktivit kutnohorských jezuitů. Ve svém příspěvku Pavel Novák na konkrétních případech ukazuje, jak jezuitský řád fungoval po ekonomické stránce. Zajímavé je i srovnání jeho podnikatelských záměrů s dalšími tehdejšími kutnohorskými podnikateli.

Jezuité na Hrádku - tak se jmenuje stať Kateřiny Vobořilové, věnovaná především tamější jezuitské škole. Alice Šimůnková se pak krátce vrací k době, kdy jezuitskou kolej po dočasném zrušení řádu v roce 1773 využívala ke svým potřebám armáda. Téma Jezuité a Kutná Hora pak uzavírá šéfredaktor Lukáš Provaz příspěvkem nazvaným Působení jezuitů v Kutné Hoře a osobní fond Bohumila Hanuše (1905-1988). Autor v něm připomíná celoživotní zájem zmíněného pedagoga a oblastního historika o dějiny dosud největšího katolického řádu.

(red)

 odeslat článek     vytisknout článek