Kdo jsme / Významné osobnosti Dnes je 11. 12. 2017  
      English  RSS 
Aktuality
Články
Rozhovory
Názory
V médiích
Nové knihy
Dokumenty

Kdo jsme
Aktivity
Domy, kontakty
Akce

Jezuitou dnes

Kalendárium
Galerie
Online rozhovory
Humor
Kniha návštěv
Podpořte nás
Odkazy

Zasílání novinek




Martin Středa

Martin Středa (lat. Stredonius) se narodil 11. listopadu 1587 (či 1588) v hornoslezském městě Hlivice (dnešní polské město Gliwice nedaleko Katovic) jako nejstarší ze tří synů. Jeho otcem byl městský radní Martin Středa, matkou Barbora rozená Polednová, sestra rektora pražské jezuitské koleje a univerzity P. Jiřího Poledne. Po požáru města rodina zchudla. Martin Středa chodil na hlivickou farní školu a pak na školu v Horním Hlohově. Naučil se výborně česky, polsky a obstojně německy. V sedmnácti letech odešel za dalšími studii na jezuitskou kolej do Prahy, kde byl roku 1605 přijat do semináře sv. Václava pro chudé studenty. O tři roky později (25. září 1608) v Praze vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova a byl poslán do jezuitského noviciátu v Brně, kde po dvou letech, 26. září 1610, složil své první sliby.

Následovala filozofická studia, na která byl Středa poslán do Štýrského Hradce. Roku 1615 byl povolán zpět do Prahy, kde pokračoval ve své formaci studiem teologie a na řádových školách vyučoval rétoriku. V Praze Středa zažil stavovské povstání, jež stálo na počátku třicetileté války. Spolu s ostatními jezuity musel na základě výnosu direktoria protestantských stavů roku 1618 opustit Čechy. Byl opět poslán do Štýrského Hradce, kde roku 1620 přijal kněžské svěcení. O rok později se vrátil do Prahy, kde pak strávil léta 1621−1625 a posléze také 1629−1641. Na pražském gymnáziu vyučoval rétoriku a později i filozofii. Roku 1622 získal v Praze na nově sloučené Karlo-Ferdinandově univerzitě jako první doktorát z filozofie a roku 1625 také z teologie. Dne 1. listopadu 1624 složil slavné sliby. Vyučoval na univerzitě; kromě bohosloví a jazyků se vyznal v historii, lékařství, právech, hospodářství i stavitelství. Proslul jako vynikající řečník a také psal básně. Roku 1627 se stal sociem českého provinciála P. Řehoře Rumera.

Mezi oběma pražskými pobyty Středa nejprve vyučoval na jezuitské univerzitě ve slezské Nise a pak v letech 1627−1629 poprvé působil v Brně jako rektor tamní jezuitské koleje. Brno se tehdy vzpamatovávalo z tureckého ohrožení, z hladu a epidemií. Martin Středa se postaral o dostavění koleje a obnovu zpustošeného kolejního majetku. Pro kolej a okolí pořídil vodovod z Řečkovic a založil tři rybníky. Zřídil také bezplatný seminář pro nemajetné studenty, věnoval se péči o chudé a nemocné. Roku 1628 zavedl v brněnském jezuitském kostele roráty.

Z Brna se Martin Středa vrátil do Prahy, kde v letech 1629−1634 a později opět v letech 1637−1638 vykonával funkci rektora jezuitské koleje u sv. Klimenta. V Praze zažil vpád Sasů do Čech a období hladu a moru. Organizoval studentský obranný útvar, snažil se utužovat kázeň u svých podřízených a usiloval o obnovu a zdokonalení školství i poničeného majetku. Posléze se stal představeným profesního domu u sv. Mikuláše a sv. Václava na Malé Straně (1634−1638). Roku 1636 byl jako zástupce pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha kardinála Harracha poslán do Klatov, aby do města uvedl jezuity, kteří tam pak založili kolej a gymnázium. Roku 1636 byl zvolen prokurátorem (delegátem provincie na kongregaci prokurátorů) a v této funkci cestoval do Říma, kde se setkal s generálním představeným řádu P. Muciem Vitteleschim. V únoru roku 1638 byl jmenován představeným české jezuitské provincie. Během svého tříletého působení v čele českých jezuitů pomáhal organizovat sociální a zdravotní pomoc, o níž jednal i s císařem Ferdinandem III., a snažil se zmírnit hrůzy neutuchající války.

Ochránce a duchovní vůdce města Brna

8 V březnu 1641 se Martin Středa podruhé vrátil do Brna a až do roku 1646 tam působil jako rektor jezuitské koleje. V této funkci zažil roku 1645 obléhání Brna Švédy. Právě pater Středa, který proslul jako duchovní vůdce obrany Brna před Švédy, patří mezi osobnosti, jimž Brno vděčí za to, že jako jediné moravské město dokázalo odolat mnohonásobné přesile. Švédská armáda vedená generálem Torstensonem dorazila k Brnu, které pro Švédy představovalo jedinou překážku ve vítězném tažení na císařskou Vídeň, po vítězné bitvě u Jankova (6. března 1645) počátkem května roku 1645. Proti bezmála třiceti tisícům profesionálních vojáků bránila hradby města pětistovka vojáků a zhruba tisíc civilistů, mezi které náleželi ozbrojení měšťané, řemeslníci, ale také studenti z jezuitské koleje. Brňany k obraně města neúnavně povzbuzoval právě P. Martin Středa, velký ctitel Panny Marie. Nepodléhal panice ani strachu, neúnavně přesvědčoval o nutnosti vytrvat, vedl modlitby i bohoslužby a v obráncích města udržoval odhodlání a bojovou morálku. Obráncům Brna pomáhal nejen modlitbou, ale i svými organizačními schopnostmi. Ve zbrani dal vycvičit také oddíl studentů jezuitské koleje, kteří v počtu asi sedmdesáti lidí odrazili švédské pokusy vniknout do města zazděnou tzv. Dřevěnou branou v městských hradbách mezi kostelem sv. Tomáše a jezuitským chrámem.

Účastníci bojů později svědčili o tom, že pater Středa byl neustále k vidění na hradbách a nevyhýbal se ani místům, kde zuřily nejtvrdší boje; povzbuzoval, těšil, pečoval o raněné, sháněl pomoc pro potřebné a vyzýval k odvaze a především k důvěře v Boží pomoc a v přímluvu Panny Marie Svatotomské, jejíž obraz byl uchováván v kostele sv. Tomáše. U patera Středy hledal jako u svého přítele útěchu a povzbuzení sám velitel obrany města plukovník Louis Raduit de Souches, který byl původně kalvinistou a po válce se stal katolíkem. Na patera Středu v roce 1671 vzpomínal takto: „Zdá se, že této statečnosti při obraně dodávaly sílu vroucí modlitby a vytrvalé posty pátera Středy, jimiž přinášel sílu z nebe pro ochranu a bezpečnost obležených, takže nepřítel sám konečně nahlédl (…), že duch města je pevný a nezlomný a že pochází z jakési nadzemské ochrany. (...) Kdykoliv jsem měl během onoho obranného boje aspoň trochu volnou chvíli od obtížnějších povinností, využil jsem ji k návštěvě P. Martina a k rozhovoru s ním; vždy jsem si od něho odnášel útěchu a vnitřní pokoj (…).“

Působení P. Martina Středy si velmi cenila rovněž městská rada. Z písemného svědectví jejích členů se dovídáme, že pater Středa těšil lid a ujišťoval ho předpověďmi, aby se nebál, že nepřítel město nedobude, ani neobsadí, což se v průběhu dalších událostí potvrdilo. Kdykoli mělo dojít k boji, Martin Středa po celou dobu ležel na zemi a modlitbami prosil o přispění nebeské moci. Z některých svědeckých výpovědí lze usuzovat, že pravděpodobně měl i některé mimořádné duchovní dary, dar proroctví a dar bilokace. Díky jeho modlitbám, prozíravosti a pomoci Švédové po neúspěšném rozhodujícím útoku dne 15. srpna 1645, o svátku Nanebevzetí Panny Marie, obléhání Brna vzdali a odtáhli. Historické prameny tvrdí, že poslední koule vypálená na Brno z největšího švédského děla dopadla k nohám P. Martina Středy a zůstala tam nehybně ležet. Brňané toto vítězství připisovali modlitbám patera Středy a přímluvě Panny Marie. „Není pochyb, že on s Boží pomocí zachránil město Brno a celou vlast, protože její osud závisel na osudu města Brna,“ dočítáme se ve vyjádření městské rady z roku 1671. Městská rada také slíbila, že každý rok dne 15. srpna bude slavným průvodem a bohoslužbami oslavovat Bohorodičku Pannu Marii. Sám P. Středa po tomto vítězství organizoval děkovné bohoslužby a poutě (např. vedl pouť na poděkování Panně Marii na významné mariánské poutní místo Křtiny nedaleko Brna) a zasloužil se také o odstraňování obrovských škod v Brně i na řádových statcích v okolí.

8 Roku 1646 byl Martin Středa povolán opět do Prahy, kde převzal úřad spirituála studentů u sv. Klimenta. Tehdy se mohl více věnovat duchovní činnosti a sepsal také zásady duchovního života. V lednu 1648 byl znovu jmenován provinciálem, což s sebou přineslo náročné cestování a organizování pomoci tentokrát Švédy obležené Praze. Středův oslabený organizmus na to reagoval propuknutím tuberkulózy. Roku 1649 ho při vizitaci jezuitských kolejí ve Slezsku přepadla slabost způsobená souchotinami. Protože si přál zemřít v Brně, nechal se Středa z cesty po Slezsku převézt na Moravu. Po sedmnácti dnech, v jednu hodinu po půlnoci 26. srpna 1649, v Brně v pověsti svatosti odešel na věčnost. Pochován byl v kryptě tamního jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Při otevření hrobu roku 1876 bylo jeho tělo shledáno neporušené a bylo přemístěno do prosklené rakve, kde odpočívá dodnes. Expertizy jeho mumifikovaných ostatků potvrdily, že Středova dobová vyobrazení odpovídají skutečnosti.

Martin Středa po sobě zanechal množství pozoruhodných spisů a básnických textů. V jednom ze svých děl napsal: „Chudoba ať je mi matkou, pokora a trpělivost ať jsou mi sestrami!“ . Jako doporučení dále uváděl: „Netrap se předčasně starostmi o to, co se stane. Stačí zlé, co přináší každý den.“; „Měj rád prosté věci a spokoj se s málem - zakusíš velký pokoj.“; „Nic z pomíjivých věcí příliš nemilovat!“

Úcta k Martinu Středovi v moderní době

Už v době totality v roce 1978 vznikl v Brně branný Závod Martina Středy, zkráceně ZMS, který byl z důvodů utajení veřejně vydávaný za Závod mladých svazarmovců. Utkávala se v něm mládež několika farností. Tradice tohoto závodu přetrvala i nadále v podobě mezi-farnostního orientačního závodu tříčlenných hlídek chlapců a děvčat. V některých letech i v době totality se závodu zúčastňovalo ke stovce závodníků.

Roku 1995 se o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, 15. srpna, začala konat pravidelná oslava Dne Brna.

Roku 1996 byla zahájena tradice pěších poutí brněnské mládeže do Křtin, které se konají (v současné době jako Brněnská pouť do Křtin) pravidelně každý rok 8. května.

Roku 2004, 2. října, byla slavnostně požehnána budova Duchovního centra P. Martina Středy a bl. Marie Restituty Kafkové v Brně-Lesné (Nezvalova ulice) a byl zahájen provoz tohoto centra.

Roku 2005 zahájilo duchovní centrum v Brně-Lesné další tradici pro děti a mládež – Věroučnou soutěž pátera Martina Středy. Své znalosti v ní prokazují jednotlivci a tříčlenná družstva.

Roku 2009, 11. listopadu, byl v jezuitském kostele v Brně slavnostně instalován nový zvon Martina Středy, který při své návštěvě Brna v září 2009 požehnal papež Benedikt XVI. Zvon byl odlit a do Brna byl přivezen 21. září 2009.

Roku 2012, 27. ledna, byla na jevišti Národního divadla v Brně uvedena divadelní hra Černá Madona brněnská, která pojednávala o obléhání Brna Švédy.

Po pateru Středovi je také pojmenována nejkratší brněnská ulice − Středova.

Modlitby za blahořečení Martina Středy

Rádi bychom zahájili proces beatifikace Martina Středy. Svědectví o vyslyšení proseb na jeho přímluvu přijímá duchovní správa jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně.

Od 26. dubna 2015 se skupina věřících kolem brněnského jezuitského kostela každého 26. dne v měsíci po mši svaté v 12:15 společně modlí v kryptě chrámu, kde je uloženo tělo P. Středy. Všichni jsou zváni také k osobní modlitbě každou středu večer ve vhodnou chvíli, je-li to možné, ve 21:00 hodin.

Modlitba za blahořečení ctihodného otce Martina Středy SJ

8 Ctihodný otče Martine, tys zasvětil svůj život službě Věčného Krále.
Oslavils ho andělskou čistotou, otcovskou péčí o své bližní,
příkladnou láskou a statečnou odvahou při obraně vlasti.

Tobě děkovali současníci jako svému zachránci.
Tebe uctívali jako vyvoleného sluhu Božího
a nepochybně se ti dostalo účasti na slávě Toho,
v jehož službách jsi pracoval, trpěl a umíral.

Obracím se tedy na tebe se svými prosbami.
Odvolávám se na tvou lásku k Pánu Bohu
a na tvou horlivost pro Jeho čest a slávu.
Dovolávám se účinnosti tvých modliteb a proseb,
jež se za tvého života tak osvědčily.

Vypros mi, abych až do smrti zůstal věrný Pánu Bohu a Jeho svaté církvi.
Vyžádej mi pravou horlivost po spáse duší
a nezištnou obětavost, kde jde o království Kristovo.
Pomoz mi, abych účinně přispíval k ochraně a šíření víry v našem národě.

[Mimo to tě zvlášť prosím, pokud je to k mé spáse, o vyslyšení této mé prosby:
(zde si ji pomysli či vyslov)
Její splnění mi bude posilou v přesvědčení,
že Pán chce být oslaven tvým blahořečením,
i pobídkou, abych se o to podle svých sil přičiňoval.]

Modleme se:
Vyslyš, Pane Ježíši Kriste, naše prosby na přímluvu svého služebníka Martina,
abys Ty v něm byl více oslaven a Tvoji věrní se upevňovali ve Tvé svaté službě,
jenž jsi živ a kraluješ na věky věků.
Amen.

Bližší informace o životě ct. Martina Středy se můžete dozvědět např. tady:
P. Jiří Novotný SJ, Události ze života P. Martina Středy SJ (Refugium, Olomouc 2007).
P. Josef Koláček SJ, Martin Středa. Obránce Brna (Refugium, Olomouc 2009).
Krátký dokumentární film rež. Aleše Lowáka Páter Martin Středa (ČT 1995).

Pozoruhodná svědectví o osobnosti P. Martina Středy přináší také roku 2017 vydaná Novéna se ctihodným Martinem Středou SJ (Refugium, Olomouc 2017).


Náš tip

Dějiny filosofie III.

Od Ockhama k Suárezovi
Frederick Copleston

Třetí díl 11tisvazkových Dějin filosofie jezuity Frederica Coplestona zahrnuje dobu od Ockhama k Suárezovi. Jde tudíž o dobu od vrcholného středověku po raný novověk. Uznávaná autorita v oboru dějin filosofie, dlouholetý vyučující v Římě a hostující profesor na jiných univerzitách (USA, Německo aj.) se ve vědeckém světě skvěle osvědčil. Jeho text vždy...
více »






Úmysly Apoštolátu modlitby

Všeobecný úmysl: Senioři
Za seniory, aby našli v rodinách a v křesťanských společenstvích oporu a mohli se moudrostí a zkušeností podílet na předávání víry a výchově nových generací.
Národní úmysl: Za vytrvalost v modlitbě (EG, č. 281,282).
více »

Nejbližší akce

Dny víry u Ignáce


Inkulturace víry v současné Evropě


Studentský Velehrad 2018


Středoevropský Magis 2018


více »

Nejbližší duchovní akce

Duchovní obnova pro mládež 18-30 let


Povoláním člověk


Duchovní cvičení pro ty, kdo přijali iniciační svátosti v dospělosti


Škola modlitby Lectio Divina


více »

JESUIT.CZ © 2006 Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova, Ječná 2, 120 00 Praha 2   webmaster: Tomáš Novák   design: Jozef Murin, Lukáš Kratochvil