P. Karel Říha

P. Karel Říha se narodil 11. května 1923 v Radkově (okres Žďár nad Sázavou). Po maturitě na reálném gymnáziu ve Velkém Meziříčí vstoupil roku 1943 do kněžského semináře v Brně, odkud byl v roce 1945 poslán na studia teologie na Lateránské univerzitě v Římě. Dne 5. listopadu 1946 vstoupil do jezuitského řádu, dvouletý noviciát absolvoval na Velehradě. Po složení prvních slibů pokračoval ve své formaci studiem na řádovém Filozofickém institutu v Děčíně (1948–1950). Tam byl spolu s ostatními jezuity v rámci Akce K v dubnu 1950 zatčen a do roku 1952 internován v Bohosudově, v Oseku u Duchcova a v Hejnicích. Poté dva roky pracoval jako dělník ve Veselí nad Lužnicí a v roce 1954 se vrátil do rodného Radkova, kde pracoval v zemědělství. V roce 1959 odešel do Brna, kde až do roku 1968 pracoval jako stavební dělník. Mezitím si tajně dodělával filozofická a teologická studia a 28. srpna 1967 přijal ve městě Görlitz v tehdejší NDR z rukou biskupa Schaffrana tajně jáhenské a den nato i kněžské svěcení.

V roce 1968 byl řeholními představenými poslán na Teologickou fakultu v Innsbrucku k doplnění teologických studií. Studium teologie dokončil roku 1970 a roku 1972 získal doktorát z filozofie. Mezitím v roce 1969 v Innsbrucku zahájil třetí probaci a 6. listopadu 1972 složil poslední sliby. V letech 1972−1973 byl prefektem studií v innsbruckém Canisianu. V 70. letech sloužil v pastoraci na různých místech Rakouska. Ve Vídni se věnoval práci s mládeží (1973–1974) a pastoraci vysokoškolských studentů (1977–1979) a později tam působil v duchovní správě (1989−1990). V letech 1974−1977 sloužil v duchovní správě ve Štýru. V letech 1979−1989 pobýval v Římě, kde spolupracoval s českou sekcí Vatikánského rozhlasu a na české papežské koleji Nepomucenum působil jako asistent rektora a prefekt studií.

Z exilu do vlasti se vrátil roku 1990. Na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vedl Katedru filozofie a patrologie. Přednášel dějiny filozofie a ze systematické filozofie pak úvod do filozofie, formální logiku, noetiku, ontologii a kosmologii, ale také psychologii. Zabýval se vzájemným vztahem mezi noetikou a ontologií. Vedl semináře ke studiu Aristotela, Kanta, Heideggera, Blondela atd.

Roku 1997 se habilitoval na FF UP v Olomouci obhájením práce „Identita a relevance. Pokus o vzájemné uzásadnění ontologie a etiky“. Docentem pro obor dějiny filozofie byl jmenován dne 12. listopadu 1997. Roku 2001 byl emeritován. V roce 2002 odešel na Svatý Hostýn, kde se věnoval spisovatelské činnosti a až téměř do konce života vypomáhal jako zpovědník v bazilice.

P. Karel Říha je autorem řady knih, studií, článků, lyrických próz a zamyšlení, určených odborné i široké veřejnosti. Z jeho monografií jmenujme „Vzdálený zvonu hlas“ (Matice cyrilometodějská, Olomouc 1995), „Zrození ducha“ (Vyšehrad, Praha 1998), „Identita a relevance“ (Trinitas, Svitavy – Křesťanská akademie, Řím 2002) a Bůh vždy větší (Deus semper maior). Teologie exercicií podle Ericha Przywary (Refugium, Olomouc 2010). Roku 2010 vydalo nakladatelství Trinitas sbírku Říhových meditativních črt, vzpomínek a povídek Hledání středu, ve které se autor mimo jiné ohlíží za událostmi, které byly rozhodující pro jeho životní volbu a filozofické směřování. Loňského roku vyšel soubor Říhových vánočních a velikonočních promluv Uvěřili jsme v lásku (Trinitas, Svitavy 2015).

P. Říha se věnoval také překladům. Roku 1993 připravil k vydání sborník překladů z díla francouzského filozofa Maurice Blondela, doplněný o vlastní studie, „Filozofie konání. K 100. výročí Blondelovy „L'Action“ (Matice cyrilometodějská, Olomouc 1993). Výraznou měrou se podílel na překladu stěžejního díla německého jezuitského teologa a filozofa Karla Rahnera Grundkurs des Glaubens (ed. jako „Základy křesťanské víry. Uvedení do pojmu křesťanství“, Trinitas, Svitavy − Křesťanská akademie, Řím 2002).

V důsledku zhoršujícího se zdravotního stavu byl P. Karel Říha v květnu 2016 hospitalizován v nemocnici v Kroměříži. Poté se zotavoval v tamní nemocnici Milosrdných sester sv. Vincence de Paul, kde si jej v ranních hodinách dne 13. června 2016 Pán nad životem a smrtí povolal k sobě.

Poslední rozloučení se uskutečnilo v pátek 17. června při mši svaté, kterou v 14:00 hodin v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně celebroval olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Promluvu pronesl P. František Hylmar. Po zádušní mši bylo tělo zesnulého uloženo do řádového hrobu na Hostýně.

Z buletinu Jezuité:
Myšlení je hledáním jednoty, Rozhovor s P. Karlem Říhou, Bulletin Jezuité, 2011, č. 2, s. 17−22.
Vyrovnat se se zraněním, Bulletin Jezuité, 1999, č. 3, s. 8−11.

Odborný životopis s bibliografií naleznete ZDE.

Parte ke stažení ZDE.