Názory
Úterý, 7.2.2023 Za církev synodální (16) Téměř dvě stě katolíků z evropských zemí – biskupů, kněží, řeholníků a laiků – se v neděli sešlo v Praze na týdenním kontinentálním shromáždění (5.–12. února 2023). Přibližně tři sta devadesát dalších sleduje diskuze prostřednictvím videa. Předsedové národních biskupských konferencí se pak od čtvrtka 9. února sejdou za zavřenými dveřmi. Synodální proces v Evropě je ve více směrech bezprecedentní. Především proto, že evropské církve ještě nikdy nebyly takto...
|
Sobota, 24.12.2022 Sobota – dvacátého čtvrtého prosince (Lk 1,67-79) 24. 12. 2022 Je překvapivé, že podobně jako v evangeliích, tak i v duchovních cvičeních svatého Ignáce je jen málo přímých odkazů na Boha Otce. Nejčastěji se používá jméno Stvořitel a Pán. Chybí Otec? V žádném případě ne. Je přítomen diskrétně, jak se pokusíme ukázat. Nejčastější ignaciánské úsloví, uváděné téměř na konci každé modlitby, je: A pak se pomodlete Otčenáš. To nemůže být náhoda, známe-li totiž Ignácovu důslednost a promýšlení věcí. Je to jeho jasná, jednoznačná a záměrná volba. Navazuje na povzbuzení, abychom často všechno odkazovali na Otce a děkovali mu, protože je to od něho. Jak poznáme Otce? První intuice souvisí...
|
Pátek, 23.12.2022 Pátek – dvacátého třetího prosince (Lk 1,57–66) 23. 12. 2022 Když uvažujeme o tom, jakou správnou mírou máme měřit své pozemské záležitosti, zjistíme, že se nezabýváme ničím jiným než podmínkami zkušenosti svobody. Svoboda začíná nevšímavostí ke zlu. Zdravá netečnost je jako štít, který nás chrání před zneužitím svobody. Nedostatek apatheia nepřináší nic dobrého. Někdy si falešně spojujeme oproštění se od zla, vnitřní pasivitu vůči podnětům, které sytí naše smysly a představy, s chladným přístupem, kalkulem, vypočítavostí. Vítězství nad špatnými vášněmi a síla odolat zlým myšlenkám, dosažené askezí, v nás zanechává rozpaky, možná i skrytou závist vůči těm, kteří si bouřlivost života dopřávají plnými...
|
Čtvrtek, 22.12.2022 Čtvrtek – dvacátého druhého prosince (Lk 1,46–56) 22. 12. 2022 Na rozdíl od toho, co svět vytrubuje od počátku věků, totiž všechno větší k mé vlastní slávě (ad maiorem mei gloriam), Ignác svým duchovním dcerám a synům vštěpuje jinou duchovní citlivost: vše k větší cti a slávě Boží (ad maiorem Dei gloriam). To je ovšem jedna z nejznámějších myšlenkových zkratek Ignáce. Co vyjadřuje? Ignác je mužem Boží slávy, charizmatikem, organizátorem, mystikem. Má-li na mysli praktické kroky, ty vždy zahrnují Kristův druhý příchod a setkání s ním. Vidíme onen nutkavý zájem o drobné zvyklosti, jak vařit, jak se starat o nemocné, co se má dělat na vrátnici. Tím vším – a chápeme, že jsou to jen příklady – se jasně stanovuje cíl...
|
Středa, 21.12.2022 Středa – dvacátého prvního prosince (Lk 1,39–45) 21. 12. 2022 „Naše radost ze spojení s Kristem se dovrší, až přijde ve své slávě.“ Pokud život kohokoli z nás nemá cíl, stává se bezcílným. Co je cílevědomost? Postoj srdce, perspektiva, k níž se pozvedá. Pokud jde o naši přípravu na Kristův příchod, cestou se stává každá modlitba, která do sebe zahrne tento specifický, chtěně zvolený úmysl. V adventu to znamená prosit o milost, abychom se na setkání s ním připravili. Jak nejlépe? Tím, že se do něj zamilujeme. Ignácova metoda modlitby je k tomu zvláště vhodná. Často zdůrazňuje důležitost toho, abychom – dříve než vstoupíme do naší osobní fáze modlitby – prosili Boha, našeho Pána, o to, co chci a po čem...
|
Úterý, 20.12.2022 Úterý – dvacátého prosince (Lk 1,26-38) 20. 12. 2022 „Bože, tvé věčné Slovo se při andělově zvěstování stalo v lůně neposkvrněné Panny člověkem, a ona ho s pokorou přijala, stala se jeho příbytkem a byla naplněna světlem Ducha Svatého.“ Není možné dobu adventní prožít bez Panny Marie. Máme se probudit, vyburcovat, vytrhnout ze spánku. Když se Ignác soustředí na Pána Ježíše, plní jen přání Panny Marie: „Udělejte všechno, co vám řekne“ (Jan 2,5) Každá zmínka o Panně Marii je u Ignáce diskrétní a objevuje se v klíčových okamžicích pozornost vzbuzujícím pokynem: „Vidět očima představivosti (…) naši Paní“ (DC 47). Proč? Ona je vždy blízko svého Syna. Ignác svěřuje Panně Marii tři věci, které si...
|
Pondělí, 19.12.2022 Pondělí – devatenáctého prosince (Lk 1,5–25) 19. 12. 2022 „Příchodem Božího Syna zazářilo světu světlo tvé slávy.“ Vedeni světlem víry a opravdovou zbožností uvidíme znamení Božího přicházení na svět. Potřeboval otec Ignác znamení? Myslím, že ano i ne. Byl ochoten důvěřovat Bohu v dlouhých dobách neútěchy. Vždy vytrval v té volbě, v níž poznal v Pánu, že ji má dělat. Nezdary jej neovlivnily v trpělivé pevnosti a vytrvalosti. Neskládal zbraně, nekapituloval, nepoddal se náladám, neupustil od záměrů, nerezignoval. Ale je také pravda, že se mu denně dostávalo tisíců znamení, jež viděl, a děkoval za ně. Věděl, a to nejen v modlitbě, kde k tomu vybízí, jak ze všeho neustále čerpat nějaký duchovní užitek (DC 106)...
|
Neděle, 18.12.2022 4. neděle adventní (Mt 1,18-24) 18. 12. 2022 „Vlévej nám do duše svou milost, abychom stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení.“ Tajemství je vždy neseno osobní přítomností Ducha, který postupně promění vše, co člověk je a co člověk má. Ignác Loyola mluví o Duchu Svatém jen velmi málo. Někdo by mohl říci: asi proto, že hovořit o něm nebylo v módě! Když se nyní díváme na jeho život, vidíme jasné známky toho, že přemýšlel, jednal a konal pod vlivem Ducha Svatého. Přítomnost Ducha u Ignáce vycházela z osobní zkušenosti Boží přítomnosti. „V něm totiž žijeme, hýbáme se a jsme.“ (Sk 17,28) Tehdy se setkáváme s Duchem kdekoli a kdykoli. Ignác s důsledností sobě vlastní...
|
Sobota, 17.12.2022 Sobota – sedmnáctého prosince (Mt 1,1-17) 17. 12. 2022 „Tvé věčné Slovo se stalo v lůně Panny Marie člověkem, tvůj Syn se stal jedním z nás a má účast na našem lidském životě.“ Mít účast na jeho božství je možné člověku jen skrze Ducha. Utváří v nás nový život, zcela nový životní styl, jímž Krista následujeme. Tento život v Duchu není ničím omezen. Ignác chápe životní příležitost od počátku svého vědomého života skrze obraz neohraničitelného prostoru před sebou. Neuzavírá se do svých dimenzí, nýbrž skrze Ducha vstupuje do stále nových, krásných, nečekaných. Na počátku byl zcela v područí dobového dvorského života. Měl před sebou kariéru rytíře, kterou spojil se snivým přeludem dámy...
|
Pátek, 16.12.2022 Pátek po 3. neděli adventní (Jan 5,33–36) 16. 12. 2022 „Provázej nás v životě pozemském a doveď nás do života věčného.“ Takto putujeme. A Ignác putuje pod korouhví vztyčenou v srdci: Písmena AMDG na celém světě upozorní na přítomnost jezuitů. K větší slávě Boží. Tato cesta má velký cíl, ale jde se po ní po jednotlivých krůčcích. Ignác například radí, abych si před spaním přečetl úryvek z evangelia, o kterém budu následující ráno meditovat. Připravit si body na zítřek. (DC 73–74). S čím si lehneš, s tím také vstáváš. Když celý můj plán do budoucna promění na otázku: Co mám dělat dnes? Odpověď je jednoduchá. Všechno ke tvé větší slávě. Možná si řekneme: ale jak? Vážíme, co je pro nás...
|
< předcházející další > |
Náš tip
Úmysly Apoštolátu modlitby
Úmysl papeže
Za společně sdílené poslání
Modleme se, aby si církev nadále všestranně osvojovala synodální způsob života vyznačující se společnou odpovědností za růst spolupráce, jednoty a poslání sdíleného mezi kněžími, řeholníky a laiky.
Národní úmysl
Za synodu o synodalitě
Modleme se, aby setkání synody v Římě prospělo církvi po celé planetě.
více »
Nejbližší duchovní akce
více »
Kalendárium
|